Je to tady. Zdi vašeho domova už nejsou zrovna moc bílé, případně jste se rozhodli být trochu odvážnější a vymalovat je nějakým odstínem. Teď ovšem stojíte před ne zrovna snadnou otázkou. Jakou barvou by vám měl malíř pokojů místnosti vymalovat?
Jaký je vlastně váš domov?
Než přijde malíř pokojů, musíte mít jasno. Typicky je potřeba se rozhodnout ještě dříve, protože malíři musíte předem sdělit, jaký odstín si má s sebou přinést. Ze všeho nejdříve se zkuste zamyslet nad tím, jaký je váš domov. Moderní? Extravagantní? Umírněný? Pravděpodobně částečně odráží i vaši osobnost. Zatímco někomu bude fialková ložnice připadat skvělá, jiný si ji nedokáže představit. V prvé řadě tedy vycházejte ze svých představ a z toho, jaký nábytek se v místnostech nachází, aby se k barvě hodil.
V úvahu můžete vzít i obecná doporučení. Do kuchyně se hodí teplé odstíny, například oranžová prý podporuje chuť k jídlu. Do ložnice raději uklidňující tóny, jako je světle zelená nebo modrá. V dětském pokoji máte volnou ruku, ovšem určitě se držte veselých barev.
Zaslouží si vaše místnosti raději světlé, nebo tmavé odstíny?
Až rozhodnete barvu, budete muset zvolit také správný odstín. Je rozdíl, zda vám malíř pokojů vymaluje místnost tmavě červenou, z níž se stane skoro krvavě rudá, nebo světlou, která připomene spíš růžovou. Obecně jsou do menších místností doporučované světlé tóny a do velkých zase tmavé. Tmavé barvy totiž opticky zmenšují prostor, ve velké místnosti si to ale můžete dovolit. Nechcete-li se vzdát tmavého odstínu, zkuste jím nechat namalovat pouze dvě zdi (do písmene L, nebo protilehlé zdi) a zbylé dvě budou bílé. Až budete příště zase malovat, oceníte, že musíte nanášet několik vrstev pouze na dvě stěny místo čtyř. Syté barvy se totiž hůře přemalovávají, s tím je třeba počítat. Pokud tedy hrozí, že za dva roky budete barvy měnit, buďte umírněnější a volte světlejší odstíny.
